V sobotu 25/01/2025 večer v 22:30 byl Vladimír Kondratěnko hostem jedinečné talkshow Noční Mikrofórum na stanici Český rozhlas Dvojka. Rozhovor nabídl poutavý pohled na Vladimírovu cestu od prvních kroků v diamantovém průmyslu až po současné výzvy, kterým tento obchod a celé odvětví čelí. Diskutovalo se o tom, co činí diamanty jedinečnými, o technologických inovacích i o nutnosti neustálého vzdělávání profesionálů v oboru.
O pořadu Noční Mikrofórum
Noční Mikrofórum je unikátní talkshow, která přináší rozhovory plné inspirativních životních příběhů, vzpomínek a aktuálních postřehů. Moderátoři sobotního vydání, tentokrát připravovaného Martou Marinovou, zvou hosty z různých oborů, jejichž vyprávění vás přiměje k zamyšlení, rozjímání a často vykouzlí úsměv na tváři.
Poslechněte si celý rozhovor přímo na webu Českého rozhlasu:
Host: Vladimír Kondratěnko, odborník na diamanty
Noční Mikrofórum vzniklo v únoru 2011 a od té doby se stalo nedílnou součástí večerního vysílání. Každý den nabízí posluchačům chvíle klidu a inspirace před usnutím.
Přepis pořadu:
Marta Marinová
Host: Vladimír Kondratěnko
Marta: A začíná noční mikroforum, u jehož poslechu Vás vítá Marta Marinová. Můj dnešní host se naprostou samozřejmostí pohybuje v oboru, který je pro většinu lidí tak trochu za sklem, věnuje se věci, o které se říká, že je věčná, je známkou luxusu a elegance může se zdát i nedosažitelná, rozhodně je však výjimečná. Jedná se o diamant a budeme si o něm povídat s mezinárodně uznávaným odborníkem Vladimírem Kondratěnkem.
Marta: Vladimíre, dobrý večer, vítejte.
Vladimír: Dobrý večer, děkuji za pozvání a dobrý večer vám i posluchačům.
Marta: Vy jste, pořád jste mladý, ale s těmi diamanty jste začal jako vlastně kluk. Jak to je možné, jak to mladého kluka napadlo se věnovat takovéhle věci?
Vladimír: Napadlo mě to absolutně jakoby náhodou a mělo to takový lehký příběh, protože už od 16 let nebo 17 let jsem přemýšlel nad tím, jak naložit s nějakými penězi, které jsem věděl, že dostanu k 18 narozeninám. Nebyla to nijak veliká částka, jednalo se o nějakých 200 000 Kč a shodu okolností jsem viděl u několika mých kamarádů, kteří dostali podobnou částku od svých rodičů k 18 narození nám, že ty peníze strašně rychle ztrácení, strašně rychle roztočili za nesmysly.
Marta: Jo takhle, aha.
Vladimír: A já jsem si řekl, že tohle já nemůžu dopustit, tak jsem začal přemýšlet, co bych si koupil trvanlivého do čeho bych ty peníze uložil a lákalo mě zlato, ale to víc mě potom začaly lákat diamanty. Ale zjistil jsem, že nich nic nevím, takže poté, co jsem se o tom bavil se svým otcem, tak ten ten mi řekl, že bych se, že že je to zajímavé téma a že bych se v tom měl nějak zorientovat nejdříve, než vůbec nějaké peníze utratím a tím začala ta cesta, která mě v podstatě úplně nadchla a učím se, učím se v tom oboru novým věcem stále, stále i dnes.
Marta: Milí posluchači, takhle začala láska k diamantům u našeho dnešního hosta a tím je Vladimír Kondratěnko, mohu říct, že gemolog?
Vladimír: gemolog je široký pojem a řekl bych spíš odborník na diamanty, protože ta moje specializace je úzká v tom, že se zabývám pouze diamanty. Gemolog se zabývá ostatními drahými kameny.
Marta: Dobrá, tak tedy odborník na diamanty.
[Hudební část pořadu]
Marta: Milí posluchači, ještě pořád je tu pro vás noční mikroforum, nebo vlastně začíná, takřka, dá se říct a my si povídáme s Vladimírem Kondratěnkem, odborníkem na diamanty, právě o těch diamantech. A Vladimíre, vy jste říkal, že jste se vlastně začal trošku vzdělávat, abyste věděl, do čeho máte investovat, tak jak kde jste se v tomto oboru vzdělával?
Vladimír: První kroky vedly na takový úplně úvodní gemologický, respektive kurz hodnocení diamantů, který trval pouze týden, bylo to v Londýně v Gem-a asociaci, která se právě zabývá vzděláváním v tomto oboru. Byl jsem tam o teď nevím, jestli jarních, myslím, že to byly jarní prázdniny a to jsem ještě byl na střední škole. Tam mě to velmi nadchnul ten obor, seznámil jsem se tam s neskutečně rozličnou skupinou lidí kteří byli z celého světa, tam dorazili na ten kurz, já jsem tam byl nejmladší v ten moment.
Ale bylo to v podstatě zajímavé, že jsme tam všichni byli na začátku té téhle naší cesty hodnocení diamantů když si na to není vzpomenu zpětně, tak to byly opravdu, opravdu velké začátky a myslím, že jsem tomu začal tomu oboru rozumět lépe až o několik let později, zejména pak následovaly další gemologické kurzy.
Ta praxe v tom hodnocení těch diamantů je to, kdy doopravdy máte možnost aplikovat to, co jsem se naučil. Pak jsem se hodněkrát i dnes se teda vrátím k některým věcem, všechny ty učebnice stále mám, ono se hodně věcí, teď je to v takovém dynamickém posunu celé to odvětví, takže hodně těch technologických postupů zejména v rámci identifikace přírodních diamantů a jejich odlišení od těch syntetických, tak to je, to je část toho segmentu hodnocení, která se velmi dynamicky mění.
Vladimír: Nic nového jsem nemusel se učit, to je asi spíš obor, že se musíte vlastně učit, dokud to budete dělat. Je to tak, jako v jiných u jiných drahých kamenů, tak u diamantů je mnoho úprav, nyní dnes teda i mnoho syntetik na trhu. Je nutné vůbec tedy na začátku určit, jestli se jedná vůbec o diamant, následně tedy identifikovat, jestli je přírodní či syntetický, a potom, pokud je přírodní, tak nadále musíte určit, zda li je nějakým způsobem upraven či zda je tedy v té podobě v jaké vznikl v přírodě.
Marta: Co všechno musíte vlastně znát, jaké třeba musíte mít diplomy nebo jakou pověstí musíte oplývat, abyste se stal členem belgické diamantové burzy v Antverpách, jako se to stalo vám už ve 22 letech?
Vladimír: je to taková spíše prestižní záležitost, než než nutnost. je to členství na diamantové burze vám otevírá dveře a je to určitou ukázkou toho, že v tom oboru jste aktivní, věnujete se mu a je to ta záruka jak to říct, aby to neznělo jako klišé, ale možná odbornosti, odbornosti, ale spíše z hlediska toho byznysu než z hlediska hodnocení diamantů. Mnoho mých kamarádů, kteří jsou mnohem starší zkušenější a jsou v tom oboru v antverpách více jak 30 let, tak pochopilo, že jsem velký nadšenec do těch gemologických aspektů. Protože ono to určení, respektive, když se snažíte, dělat screening těch diamantů a určit, které jsou na 100% přírodní a které jsou potencionálně syntetické nebo laboratorně vytvořené, tak tam nastává u mnoha těch přístrojů mnoho takových jakoby nejasných míst.
Vy dokážete třeba na 100% určit, že tenhle diamant je přírodní, ale pak když děláte velké množství zejména těch opravdu drobných, třeba jednomilimetrových diamantů, tak tak vám na konci té práce zůstane zjednodušeně řečeno hromádka kamenů, které prostě na první pohled nejsou jasně identifikovatelné musíte jít trošku více do hloubky, abyste je separovala.
Takže často mi telefonují tito kamarádi, kteří jsou byznysově mnohem dále, ale vědí, že já sleduju ty poslední trendy a jsem také v kontaktu s mnoha gemology z různých koutů světa a sleduji tyto trendy.
Marta: Takže co vlastně nebo kdo rozhodlo o tom výsostném postavení diamantů, má to nějakou historii?
Vladimír: Historie vsaha první zmínky byly už teď lidé byli diamanty fascinováni v podstatě tisíce let už před d00 lety byl aktivní obchod s diamanty. V té době ty diamanty nebyly opracované žádným způsobem, byly v té surové formě a byly vnímány jako velmi vzácné, protože přírodní diamanty vzácné jsou.
Následně tedy em po velmi dlouhou dobu diamanty byly otázkou pouze šlechty královských rodin. ten zásadní zlom, kdy vůbec bylo možné, aby si Diamant pořídil běžný, běžný člověk, tak nastal právě s těmi, s objevy nových nalezišť zejména tedy v Jižní Africe koncem 19. století.
Marta: Kde třeba jsou taková největší ložiska dneska na světě?
Vladimír: dnes jsou ty ložiska v Kanadě, v Afrike a velká ložiska jsou i v Rusku, což je v současné době velmi komplikované téma.
Marta: Třeba jsou objevují se i nějaká nová, nebo nebo naopak některá tradiční třeba už jsou vydolovaná?
Vladimír: Ano, jeden z těch velmi známých dolů, byl v Austrálii, jmenoval se Argile, a tam ta těžba probíhala od 70 let minulého století a byla ukončena tedy přibližně před pěti lety. Ten důl je ný uzavřen a je velmi známý právě tím, že se v něm nacházely růžové diamanty.
Marta: A jsou to ty slavné růžové diamanty z dolu Arguile, to je velká vzácnost, že?
Vladimír: Je to velká vzácnost, ale ten důl měl neuvěřitelně významný dopad na celé to odvětví, protože mimo to, že se tam nacházely ty růžové, který se tam tedy v realitě v poměru k celkovému toho množství těch milionů karátů diamantů, které se z toho dolů těžily každoročně, tak těch růžových bylo opravdu málo. Nejvíce však těch diamantů na množství bylo hnědých.
To jsou to je barva, které se dnes říká šampaň nebo koňák, tohle je docela zajímavé, což se v tomhle tom byznysu opakovaně dělo. Je to výraz, který právě vymyslela těžební společnost, která vlastní, vlastnila ten důl a zjistili, že tam mají neuvěřitelně velké množství těch hnědých diamantů a v té době to bylo víceméně považováno za jakoby ani ne šperkařskou kvalitu.
Tak oni tomu udělali ten marketing, že to jsou šampaň koňák diamanty, ty tmavě hnědé jsou cognac, ty světlejší jsou champagne a vytvořili v podstatě ten trh a tu poptávku. Ty hnědé diamanty jsou krásné, když se použijí ve špercích a v podstatě tohle se jim povedlo a dnes je to součást šperkařského průmyslu.
Marta: A cena vyletěla?
Vladimír: Ta cena těch hnědých diamantů je nižší, je nižší než u bílých, ale když se designově zakomponuji do šperku, tak jsou nádherné pořád je to stupeň 10 ve stupnice tvrdosti.
Ano, samozřejmě, ale možná ještě, ještě k tomuhle právě bych zmínil, že to množství těch hnědých diamantů, které v té době ten důl začal produkovat, bylo tak veliké, že ty tradiční centra broušení diamantů nebyla svými kapacitami a tou lidskou silou dostačující a v podstatě to způsobilo vznik neuvěřitelně velkého odvětví to je broušení diamantů v indii a bylo to právě kvůli těm levným diamantům původně z toho dolů argail těm hnědým a dnes je Indie absolutním lídrem v broušení diamantů v oblasti Gujarat ve městě Surat, je kolem 1 milionu brusičů, a absolutně ti indičtí brusiči převzali, jak to říct, jsou nyní dominantní absolutně v tom v tom trhu broušení.
[Hudební část]
Marta: A tím hostem je Vladimír Kondratěnko, odborník na diamanty. A my jsme si říkali o tom, že teď naprostou špičkou v brusičství je Indie. Ale Indie vlastně dříve byla i zdrojem těžby diamantů.
Vladimír: Ano, Indie má velmi bohatou historii e vztahu k drahým kamenům jako takovým. je to dáno tím, že se tam původně diamanty těžili a právě od z Indie se vozili skrze často benátky do Evropy a na západ. v Indii však již dnes nejsou žádné aktivní diamantové doly.
Marta: A čím to je, že tam, že tam vzniklo tolik příležitostí pro ty brusiče, protože tam musí být taky určitě nějaké vzdělání, jistě jsou tam přísná kritéria?
Vladimír: Já mám mnoho, mnoho kamarádů z Indie, byl jsem v Indii vícekrát, oni jsou strašně šikovní, velmi inteligentní, strašně učenlivý, ambiciózní, ta země je na vzestupu. Tam když jsem tam byl poprvé asi před 13 lety, podívám se na to, jak to tam vypadá dnes, tak je tam vidět absolutně očividný posun vpřed, snad ve všech aspektech.
Vzniklo to tam velmi, velmi organicky, velmi a velmi rychle z těch firem, které začínaly opravdu jako oni původně většina těch brusičů byli původně farmáři. A je to taková jejich současná nová třída byznysmenů a obchodníků, kteří jsou velmi hrdí na to, že v podstatě se dostali v tom žebříčku v té Indii, který, která byla, ale mého pochopení, jak to v Indii nyní funguje, tak ten kastovní systém už je bych řek jako dávno, nebo nechci říct úplně dávno, ale je je je v podstatě pase a patřím už do historie.
Tak spíš tam je taková ta meritokracie, že ten člověk si dokáže vybudovat to svoje postavení tím, co za ten svůj život dokáže nemusí se úplně jako narodit do nějaké bohaté rodiny a právě tito ehm tito lidé z této oblasti, což je zajímavé, že ta oblast toho Gudžarátu je velmi ekonomicky významná právě z ní pochází původem i současný premiér indie mody.
Marta: Vladimíre, jak vlastně vypadá diamant, když se vytěží, to přece není ta krásná průzračná věc, která vás oslní leskem?
Vladimír: ono záleží například aluviální máte ty typickéosmi hrany, 12 hrany, oni tvoří velmi zajímavé struktury, struktury na tom povrchu povrchu těch surových diamantů je velmi typické, že tam máte takové trojúhelníčky a vždycky se přiblíží jakoby na mikroskopů nebo pod lupou, tak vidíte, že je trojúhelník v trojúhelníku a vždycky je obráceně uvnitř teď jich tam může být takhle několik, jakoby na povrchu jsou takové struktury.
Marta: Možná ještě zajímavé je, jak vůbec ty přírodní diamanty vznikají a nebo vznikaly?
Vladimír: přírodní diamanty se formují velmi dlouho, takže přírodní diamant vzniká 1 až 3 miliony let, vůbec se formuje a následně než se dostane do té hloubky, ze které se dá vytěžit, tak to trvá dalších v průměru, průměrné stáří diamantů je 1 miliarda let. nejmladší diamanty, které byly vytěženy i určeno jejich stáří jsou 150 až 200 milionů let staré, takže to jsou ty nejmladší.
Z toho v podstatě vyplývá ta ta hodnotnost toho, to je asi už ta odpověď na to, že vzácnost, ale ta idea toho, že ten diamant je věčný, protože nám ukazuje, že v té podobě, ve které jej nyní držíte v ruce, tak v té podobě je víc jak 100 milionů let.
Marta: To je úžasné. Když se říká o té struktuře, tak vlastně ten dobrý brusič, když vlastně nic nezkazí, tak on jenom kopíruje třeba tu strukturu už toho kamene?
Vladimír: Ne, ne, ne, ne, ten proces je dneska velmi jak to říct, high-tech. Ty surové diamanty se skenují, dělají se 3d modely, nejdřív, když je tam ještě, když je třeba součástí té horniny, ten Kimberlit je na tom diamantu, jakoby, když není ještě úplně očištěný, tak se scannuje, kde kde končí ten kimberlit kde začíná ten diamant, aby když se to odděluje, aby se náhodou neuštípl kousek toho diamantu.
Potom se ty diamanty rentgenují, vytvoří se komplexní 3D model, kde jsou uvnitř ty inkluze, které mají vliv na v některých případech i vůbec pevnost toho samotného krystalu. No a potom ještě velmi zajímavá důležitá věc je, že se sleduje vnitřní pnutí v tom diamantu, to se často sleduje zkříženými polarizačními filtry, kdy tam je to pnutí vyloženě vidět v tom diamantu to je důležité pro ty brusiče, protože on by mohl prasknout, on se můžete diamant roztříštit.
Já nejsem brusič, takže tuhle část znám z teoretické roviny, ale v podstatě oni musí vědět, kde ty vnitřní pnutí v tom diamantu jsou, aby dokázali vědět, jak ten diamant rozdělit, rozříznout. Dříve se ty diamanty štípaly, dnes se řežou laserem.
Marta: Mhm.
Vladimír: Jo, to byla ta hlavní, jedna z těch hlavních technologických inovací, která také někdy v 70 letech minulého století zásadním skokem zlepšila kvalitu toho broušení. Protože do té doby byli ti brusiči limitováni těmi růstovými liniemi, podél kterých ten diamant mohli štípat.
Marta: Mhm, protože nikdy se z toho jednoho surového diamantu nevybrousí jeden vybroušený, vždy jich je více. Vy už jste vlastně říkal o tom broušení, o barvě, jak když se vám to potom už dostane do ruky, jak se tedy vlastně hodnotí diamant, podle čeho nebo jaká všechna kritéria tam jsou?
Vladimír: Ty základní, o který se dočtete, jsou ty 4 c, to jsou 4c, protože v angličtině máte karat, tedy hmotnost karaty. Zajímavé je, že v angličtině je karat jako jednotka hmotnosti s c, zatímco karaty jako rizos zlata je sk, v češtině to je tedy obojíská.
Následně druhým je čistota clarity, to je množství viditelných inkluzí či charakteristik v tom diamantu, které jsou viditelné negativně ovlivňují tu krásu toho diamantu. Možná je špatně, že jsem řekl negativně, jsou to v podstatě charakteristiky čistoty, protože máte inkluze, které jsou velmi krásné, velmi zajímavé a ty inkluze také mohou indikovat, indikovat, rozhodně ne být směrodatným, že se jedná o přírodní diamant, či syntetický.
A pak máte barvu color, ta je trošku komplikovanější, protože máte škálu bílých bezbarvých diamantů, d až z, kdy d je nejvyšší barva, tedy absence barvy, že jsou bezbarvé ty diamanty, z s tím, že to je nádech do žluta nebo do hněda, takže čím, čím blíže jste k tomu z, tak tím je silnější ten to to tónování do hněda či žluta, zejména žluta, no a potom je cut, to je tedy kvalita brusu.
Marta: Diamanty a Vladimíre, já vím, že vy se hodně specializujete právě na to posuzování diamantů, tu identifikaci a, že vlastně hodně třeba šíříte osvětu v tom, jak je rozpoznat a jak rozeznávat ty syntetické diamanty. Odkud vlastně přišla myšlenka vytvářet syntetické diamanty, neboli, jak jsem se dočetla lab-grown?
Vladimír: Ano, ano, tak ten správný gemologický název který se dnes již tolik nepoužívá v tom obchodu nebo byznysu, ten správný je syntetické diamanty, ten běžný je lab-grown nebo laboratorně vytvořené diamanty. Je zajímavé, mnoho mnoho lidí, když se o tom dozví, tak mají takový pocit, že to je něco nového, že to je nějaká novinka, ono to v podstatě nového nic není. A vždy ti klienti diamanty kupovali, protože jej kupovali u někoho, komu důvěřují, kde mají jistotu, že to je přírodní, ideálně podložené renomovanými certifikátem, ideálně GIA.
Vladimír: První diamant byl syntetizován v roce 1954 v USA a bylo to metodou vysokého tlaku a vysoké teploty, to je, je to zkratka HPHT (HPHT), high pressure, high temperature, a je to metoda, která simuluje ty podmínky, ve kterých vznikají diamanty v přírodě, kdy v tom oko podzemí jsou právě vystaveny tedy po mnohem delší dobu těm podmínkám toho vysokého tlaku a té vysoké teploty.
Dnes již jsou dvě ty metody, jedna je úplně odlišná od té, jak ty diamanty vznikají v přírodě, to je CVD, chemical vapor deposition, přirůstání z plynné směsi a stále také se vyrábějí ty diamanty i tou metodou vysoký tlak, vysoká teplota. To je právě velmi zajímavé, protože jak přírodní diamanty, tak syntetické mají rozdílné vlastnosti v určitých aspektech, ale to jsou drobné nuance, spíše jako že reagují jinak na ultrafialové záření, jinak mají stejnou tvrdost, stejné optické parametry, vlastnosti, pouhým okem bez lupy jsou nerozeznatelné.
Což právě způsobuje dnes na tom trhu takový jakozmatek a obavu z toho, že že když si někdo koupí ten přírodní diamant, tak ho nedokáže odlišit toho syntetického. Ona ta realita je taková, že se toho zase tolik z mého hlediska nemění, protože na vzdálenost jednoho metru v podstatě nepoznáte kvalitní kubickou zirkonii od diamantů, zejména pokud je to ve šperku a ten šperk tak máte na ruce, já nevím, týden, nebyl nějak speciálně vyčištěn, tak to není tak jednoduché identifikovat.
Marta: Mhm, jo. Ale ten syntetický diamant má předpokládám úplně jinou hodnotu nebo jiné ocenění, než ten přírodní?
Vladimír: Ano, ano, je tomu tak, z logiky věci. to bylo jasné od začátku.
Vladimír: Faktem je, že ten já když jsem začínal, když jsem byl na tom, když jsem byl na kurzu gia, dýně hodnocení diamantů, tak nám tam ukazovali, to je ta nejvyšší certifikační organizace nebo instituce, je to gemologická instituce, gia, gemological institute of America, která vznikla jako nezisková organizace, dodnes je nezisková, jejímž posláním je e právě edukovat trh, zajišťovat jistou dávku transparentnosti nebo zajišťovat transparentnost v tomto segmentu, nejenom tady segmentu diamantů, ale celkově drahých kamenů také perela byly z byla založena ve 30 letech minulého století a v 50 letech minulého století právě gia přišla s tím, že standardizovala systém hodnocení diamantů.
To je zajímavé, protože před 100 lety, když si chtěli obchodní, když si chtěl obchodník z New Yorku koupit diamant od obchodníka z Chicaga, tak se po telefonu moc nedohodli, protože nebyl jednotný benchmark nebo standard na nebo jazyk na základě kterého by se mohli dohodnout. Byly různé hodnocení, ale gia viděla, že prostě to nějak neodpovídá, tak udělali standard, hodnocení čistoty, Flawless, FL až I3, barva D až Z.
K tomu udělali sety master kamenů, to znamená, že je master kámen d barvu, e barvu, f barvu, a je to standard, je to univerzální jazyk dnes toho odvětví, kdy vy zvednete telefon a bavíte se s člověkem v Antverpách nebo v New Yorku a víte o čem se bavíte.
Problémem však je, že potom v 70 letech, začaly vznikat další gemologické laboratoře, zaměřené právě zejména na hodnocení diamantů a jejich certifikaci a v podstatě všechny převzali tu nomenklaturu, ten jazyk, který GIA šperkařskému odvětví v podstatě darovala, ale s tím jazykem se pojí právě ty standardy, ale ty ostatní gemologické laboratoře už aplikují své vlastní standardy.
Takže častým problémem je, že někdo porovnává pouze ne ten samotný kámen, ale pouze hodnocení na papíře, na certifikátu, což je v pohodě, když porovnává GI certifikát s gi certifikátem, i tam jsou teda drobné rozdíly, každý diamant je unikátní, ale když porovnáváte gia, certifikovaný diamant s HRD certifikovaným diamantem nedejbože s EGL International certifikovaným diamantem, tak neporovnáváte to samé.
Marta: Mhm.
Vladimír: Je to v podstatě jiná měrná jednotka, ty gemologické laboratoře se ani nijak netají tím, že mají své vlastní standardy, i když užívají stejné názvosloví stejnou nomenklaturu, což může být pro mnoho zákazníků nebo zájemců z počátku trošku matoucí.
Marta: Když se teď dostávají na trh ty syntetické diamanty, tak je tam třeba nějaký je tam nějaká argumentace, že to je ekologičtější, že to je etičtější?
Vladimír: Je to tak, je tam několik paradoxů, ten první paradox je, že to je etičtější, mnoho, mnoho těch je, je, je to poslední dobou takové téma, které jakoby fascinuje podle mě novináře a potom i zákazníky, že že si to rádi přečtou, že konec krvavých diamantů, je tady etičtější ekologičtější varianta.
Ale ta realita není nikdy tak jednoznačná a snadná, protože co to jsou krvavé diamanty? Konfliktní diamanty, neboli krvavé diamanty byly zejména spojeny s konfliktem v Sierra Leone v polovině nebo po polovině 90. let, který již dnes neprobíhá, jo, zjednodušeně řečeno z výjimkou Zimbabwe z Afriky žádné konfliktní diamanty v současné době nepocházejí. Pokud můžeme říct e že odněkud pochází konfliktní diamanty, tak já osobně bych řekl, že to bude pouze z Ruské federace.
Marta: Mhm.
Vladimír: Ale takže mnoho těch argumentů je, nebudeme tu Afriku vykořisťovat, abychom nebudeme jí vykořisťovat tím, že si budem kupovat diamanty, jenže to je takové zjednodušení, kdy kdy oni vykreslují ten byznys s těmi přírodními diamanty, jako kdybychom byli v dobách kolonialismu. Samozřejmě, že v dobách kolonialismu se velmi neeticky z afrického kontinentu plundrovali veškeré suroviny a ne pouze diamanty, a stejně tak jako dnes je tam legitimní těžba jiných nerostných produktů.
Marta: Tak a je to asi zdroj obživy celé té země?
Vladimír: Přesně tak, například Botswana e já jsem byl před asi dvěma měsíci na konferenci v Antverpách, kde byl hlavním hostem prezident Botswany to je země, která vstupovala do své nezávislosti jako jedna z nejchudších dnes jednou jednou z nejbohatších právě 80% jejich HDP pochází z těžby a prodeje diamantů tady je potom vidět, jak ty africké státy jsou si velmi dobře vědomi toho, že to je jejich bohatství a budují infrastrukturu, budují nemocnice, budují prostě školství a má to konkrétní dopad na ty lokální komunity.
Vladimír: No a potom přijde prodejce, který vám marketingově začne tvrdit, ty diamanty z Afriky jsou zlé krvavé, neřekne nikdy žádný konkrétní příklad ničeho, protože takový není. Často se dočtu na instagramu absurdních prázdných výrazů jako až 45 % zaměstnanců v diamantovém průmyslu na v Afrike jsou děti a teď je tam fotka dětí, jak něco těží, to to je to je prostě nonsens, není tam uvedený zdroj, není tam uvedený, kde, co, jak.
Jo, taková móda, jo, a ale ta realita je potom jiná, my kupte si náš syntetický diamant a tím teda nebudeme, nebudeme využívat tu Afriku, ale co se stane, vy si koupíte ten syntetický diamant, který je vyrobený v Číně nebo v Indii a v podstatě zajistíte, že ta Afrika neuvidí jediný dolar z toho vašeho nákupu diamantů.
Martin Rapaport, což je hlavní analytik tohoto odvětví má má velmi zajímavou tezi, která mě zaujala a právě říká, že diamanty jsou tady má, já si pamatuju takový citát, bůh dal diamanty těm nejchudším lidem na světě a zároveň vzbudil touhu po nich u těch nejbohatších překlenutí tohoto rozdílu je tikkun olam dělat svět lepším místem.
Marta: A pokud jde třeba o ten ekologický aspekt, tak to už se také značně třeba vylepšilo?
Vladimír: Ekologický aspekt je velmi důležitý a takto, není na syntetických nebo lab-grown diamantech nic špatného, aby to zase nevyznělo, že ten produkt nějak pro mě to je absolutně fascinující. Já já jsem byl, když jsem právě poprvé viděl ty syntetické ten jsem z toho byl úplně nadšený a a hrozně mě to láká jakoby vůbec co nám to může přinést do budoucna zejména z hlediska IT technologií, protože to je ten tahoun toho rozvoje.
Například Amazon udělal projekt, kdy chtějí používat diamant pro spojení svých datových center, takže takže to bude mít mnoho aplikací právě v tom technologickém průmyslu. Je to skvělý produkt, když chcete mít nádherný šperk s nádherným kamenem, ale víte, že to je v podstatě jako fashion jewellery, jo, že to tu hodnotu nemá, protože z těch diamantů se může vyrobit nekonečné množství.
Marta: Mhm.
Vladimír: A je právě velmi zajímavé, že mnoho lidí vám řekne, že kupte si to, protože to je ekologičtější. Aby se dal ten syntetický diamant nazvat ekologickým, tak musí prokazatelně ta energie použitá na jeho výrobu být z obnovitelných zdrojů.
Marta: Hm.
Vladimír: já bych řekl, že to je velmi obtížné toto udělat a pouze velmi, ale velmi malý zlomek, řekl bych v jednotkách procent těch výrobců je schopno, nebo to opravdu je schopno zafinancovat tak, aby měli ty obnovitelné zdroje, jinak většina z nich se vyrábí v Číně, kde je většina té elektřiny ze spalování uhlí.
Marta: Tak to jste se milí posluchači dozvěděli o syntetických diamantech od našeho dnešního hosta a tím je Vladimír Kondratěnko.
[Hudební část pořadu]
Marta: Milí posluchači, je tu noční mikroforum, my si dnes povídáme s Vladimírem Kondratěnkem, odborníkem na diamanty. Jaký mají třeba dopad, protože nejde jenom o krásu kamenů, je to také obchod, jaký mají dopad na trh s těmi přírodními diamanty?
Vladimír: Trh přírodních diamantů zaznamenal velmi náročné období v posledních dvou letech, ceny přírodních diamantů klesaly a je to právě tím že se na trh dostalo mnoho těch syntetických diamantů, ale jsem přesvědčen, že ten trh je v bodu zlomu, kdy se právě to rozdělí na ty dva segmenty. Dnes je ten cenový rozdíl tak markantní, že už je evidentní, že se jedná o absolutně jiný produkt.
Marta: Hm.
Vladimír: Já nad tím hodně přemýšlím a mě to až překvapilo, jak to v podstatě ten trh vnímá, protože když jsem nad tím přemýšlel už před 10, 7, 5 lety, jaký to bude mít dopad, tak jsem si myslel, že tady bude jisté očekávání toho, co se stane a že to takový vliv mít nebude, ale když se podívám zpětně na to, co se stalo, když se na trhu objevily kultivované perly ve 20 letech minulého století, nebo co se stalo, když se objevily syntetické varianty rubínů a safírů a potom také syntetické varianty smaragdů.
Tak dnes jak zamyšlení, já jsem přesvědčen, že to bude podobné jako u těch rubínů safírů, protože tam klesla poptávka po těch málo kvalitních rubínech safírech, zatímco ta cena těch vysoce kvalitních rubínů safírů, ta ta stále roste. U těch diamantů tomu podle mě bude už je to vidět ta největší konkurence, kterou přírodní diamanty mají je právě v těch nízkých kvalitách.
Marta: A vy jste řekl při písničce, posluchači to nevědí krásnou větu, že na těch pravých je nejkrásnější to, že držíte v ruce opravdu velký kus historie, která trvala i stovky milionů let. Jaké všechny barvy příroda propůjčila pravým diamantům?
Vladimír: Diamanty se nacházejí nebo mohou nalézt víceméně ve všech barvách spektra. Je to taková často opomenutá věc, že běžný člověk, který má představu diamantů, tak si myslí, že je bílý, bezbarvý, ale právě ty nejvzácnější jsou ty barevné. mezi ty úplně nejvzácnější patří červené a modré diamanty.
Zajímavé je také, co to barvu způsobuje. například žlutá barva je způsobená příměsí dusíku v tom v té krystalické mřížce toho diamantu, zatímco zase modrá barva je způsobená příměsí bóru.
Marta: Mhm.
Vladimír: u té červené barvy, tam je to, tam je, tam je to způsobené spíše vnitřním pnutím v tom kameni. právě ty atraktivní, ono potom má to je vždycky stupně, tam ta škála toho hodnocení je úplně jiná, je to hodnocení na základě sytosti, tónů, takže můžete mít třeba tmavě žluté, ty nejsou zas tak tak atraktivní vizuálně, takže jsou levnější, ale ty nejatraktivnější jsou takové třeba kanárkově žluté, vivid yellow, to je překrásné.
Marta: Vy jste nás zavedl dnes Vladimíre do úplně jiného světa. Milí posluchači, naším dnešním hostem byl Vladimír Kondratěnko, odborník na Diamanty, já vám přeji hodně úspěchů ve vaší práci, ať vám vydrží to evidentní nadšení.
